Vstáváme brzo ráno. Dneska vyrážíme na medvědy. Klasická guided tour, kterou nabízí spousta zdejších společností. My jsme vybrali Homer Air. Měli skvělé recenze a taky ještě volný termín...A rozhodně jsme nelitovali. Nebudu vám nic nalhávat, je to dost drahá záležitost, ale shodli jsme se, že to stálo za to. Pokud byste o podobném výletu uvažovali, určitě si ho rezervujte hodně předem. Měsíc dopředu se už shání docela těžko.
Přicházíme na "letiště" a vidíme letadlo, které nás má přepravit na místo. Nejmenší letadlo na světě...Říkáme si, že když přežijeme ten let, přežijeme už všechno :-) Letíme nad poloostrovem Katmai a přistáváme na pláži v
zátoce Hallo Bay. Další nádherné a divoké místo...Na Aljašce je úžasné, že pořád objevujete něco nového a každé místo je jedinečné a úplně jiné než cokoli jste viděli doteď.
Hned vidíme první grizzlies, tentokrát ještě celkem daleko od nás. Je odliv, takže celou dobu zůstáváme na pláži, protože medvědi sem chodí za snadnou kořistí. Dostáváme instrukce držet se pohromadě ve skupině a když se prý některý z medvědů rozběhne k nám, aby nás zastrašil, musíme se rozestoupit. Prý tak budeme vypadat silnější...
Mimochodem, v následujících dnech se
toho o chování k medvědům dozvídáme od místních rangers spoustu. Informace jsou to, ehmm, občas docela vtipné... Ve zkratce... když
vidíte medvěda a ten je větší než konec vašeho malíčku, není to bezpečná
vzdálenost... Po pár větách se dostáváme k tomu, že o jaký druh medvěda se jedná poznáte podle
jeho chování (buď útočí a nebo je hlavně zvědavý) a podle velikosti uší... Stejně tak volíte taktiku ústupu či boje...Mnnooo, tak nevím... :-) Končíme neocenitelnou informací, že
medvěda grizzlyho hlavně nemáme děsit, protože... takový grizzly je prostě jen
zvědavý. Nechce vás sežrat, chce vás poznat... Takže kdyby náhodou na vás chtěl
sáhnout tlapou (!!!).... buďte prostě hlavně v klidu....
No tak samozřejmě, říkám si... medvěd grizzly, který mi tlapkou sahá na rameno, je dost
pravděpodobně blíže než v bezpečné vzdálenosti (je totiž v tu chvíli určitě větší než třetina mého malíčku), jsem naprosto ale naprosto v klidu. Hlavně ho totiž nechci
vyděsit, že...:-) Noo, mohlo by to vyjít v
případě, že ho předtím trošku nenaštve, že jsem mu stříkala do očí ten super
silný pepřový sprej :-)
Vyrážíme. Hned na začátku jsem se
málem utopila v bahně po odlivu. Jedna členka skupiny v něm zapadla, a já, dobrá duše, jsem jí chtěla pomoct, ovšem zůstala jsem tam taky. Jsem rázem nejšpinavější ze všech a nemůžu vstát, protože holinky mi vězí hluboko v bahně, takže s každým pokusem vstát znovu padám a padám a navíc se nemůžu přestat smát... Naštěstí Jarda, můj drahý otec, stačil rychle uchránit foťák a dalekohled. Ne že by mi někdo z mých blízkých pomohl, ale stihli mě rozhodně vyfotit, odebrat mi všechno cenné a táta mi pak ještě poradil, aby se příště raději starala o sebe a nepomáhala jiným...:-))Když ale nakonec Petr vidí, že sama si asi opravdu nepomůžu, slituje se a podává mi ruku. Náš ranger je celou situací velmi pobaven a sděluje mi, že se mu tohle stalo poprvé po sedmi letech...Faaaaajn :-)))
Jdeme k medvědům. Najednou je jich okolo snad pět, jsou od nás tak 50 m a jeden z nich je fakt obrovský. Leží natažený jako taťka u televize a všechny nás dost ignoruje. Náš průvodce ale říká, že si máme dát pozor, je to starý a nevrlý samec. No řekněte, podle té fotky vypadá naprosto neškodně!
Vidíme i samici s medvíďaty a dozvídáme se, že medvědice musí chránit mláďata před samci, kteří je chtějí zabít, aby se zase
mohli pářit.
Čas hrozně utíká. Za celou dobu jsme viděli asi 20 medvědů a být takhle mezi nimi je prostě nepopsatelný zážitek. Zdejší medvědi jsou prý sice zvyklí na to, že je sem jezdí lidé pozorovat, ale jsou naprosto divoké zvířata, před kterými má člověk hmatatelný respekt. Když odlétáme, Iveta ještě vidí na pláži vlka, ale samým překvapením nám to ani nestíhá říct...
I zpáteční let je zážitek. Příroda v tolika odstínech barev a tvarů... Jezera, hory, lesy, ledovce, těsně míjíme i činnou sopku, ze které stoupá kouř a kráterové jezero. Zkrátka "jééé jééé jééé" :-)
Přistáváme zpět v Homeru, sedáme do auta a jedeme vyzkoušet místní rybí speciality do restaurace, kterou nám doporučili. Později odpoledne, když už vegetíme v kempu, nám nad hlavou párkrát proletí orel bělohlavý, v pařátech pořádnou rybu. Tak tomu se říká nebe na zemi...
Žádné komentáře:
Okomentovat